Pramen
= prostředek k poznání hist. skutečnosti
= každý doklad min. lid. činnosti, svědectví min. událostí, sloužící k poznání a rekonstrukci vývoje lid. spol.
- zpoč. předmět zájmů = politic. dějiny (případně církevní děj.), občas kult., postupně i hosp., soc. děj., kultura všedního dne -> rozšiřování okruhu hist. pramenů
Hlediska:
a) vnější - třídění dle vnějších znaků (psané, ústní, materiál,. . .) - praktické, formální
b) úmysl při vzniku pramene (zda pramen byl vytvořen s úmyslem vypovídat o události nebo vznikl nevědomě; nebylo účelem zachovat svědectví)
c) cena pramene pro hist. poznání
d) skupiny dle jejich vztahu k jednotlivým úsekům lid. činnosti
= každý pozůstatek po člověku, každý jeho hmotný výtvor, každý předmět „materiální“ kultury
pokud nejsou k dispozici pís. prameny
hlavně archeologové (+kultura všedního dne), význam v hosp. děj.
2 skupiny - přímé - přímé pozůstatky člověka (kostra - délka života, výživa)
- nepřímé - hmotné produkty lid. práce - sídliště, stroje, předměty denní potřeby, šperky. . .
- soc. diferenciace, nábož. představy, kult. úroveň,. . .
- dochovány - pod zemí (hl. do 15.-16. stol.) - archeologie
- na povrchu - dosud užitkové (architektura, nástroje,. . .)
- jaké faktory mohly mít vliv na jejich dochování? - počet, materiál, hodnota
- zpravidla v museích - NM, regionální, specializovaná (Nár. technické, Zemědělské, Vojenské histor.)
1) symbolické = fakta zobrazena symboly (př. mapy)
- bez umělec. ambic, praktické cíle (mapy, technické výkresy, schémata, reklamy)
2) vlastní obrazové = dobové obrazy, kresby, grafiky, obraz. tkaniny, foto, film, sochy, karikatury
- využity spolehlivě tehdy, vznikly-li v době události (souběžně)
- kdy vznikly, souvislosti, okolnosti vzniku
značně kritický přístup - odlišit hist. realitu od malířovy fantazie
- umělec. a dokument. hodnota; většinou um. hodnota je vyšší než dokumentární
- velká možnost záměr. zkreslení (retuš. foto -> falšování událostí; střihy filmů, zvuk. záznamů)
- jinak hodnotit propagační prameny (působí na city, chápání člověka)
- Foto - možnost dodatečného zinscenování
- dokumentární - v archivech (ČTK)
- Film - Ústřední filmový archiv
- žily bez zápisu v paměti lidí, předáváno z generace na generaci
- forma + obsah pozměňovány dobou, místem -> VARIANTY (nemívají nic společného s pův. místem, dobou pramene) + doplňování -> nutnost znát dobu vzniku
co bylo na zprávě během tradice změněno
společenské prostředí, původ vzniku tradování p
- způsoby zpracování:
zvěst = krátká úst. zpráva současníka o pohnutých událostech jeho vlastní doby
- autor ví o skutečnosti z doslechu
- fce: sdělení, rychlé šíření, pravdivost nekontrolovatelná
- vznikaly v pohnutých dobách (války, revoluce, přír. katastrofy)
- někdy skutečný podklad, někdy vyjadřují spíš přání obyv. než skutečnost
- některé zaznamenány pís. (policej. záznamy, deníky)
pověst = lid. vyprávění o hist. události, pojící se k urč. osobě, místu
potřeba vysvětlit podstatu jevu, místa, osoby (Dalimil)
mají za podklad hist. událost - opakování -> zkreslení (Staré pověsti české - Kosmas)
nemá hist. jádro - často výklad pojmů
stěhovavá - přenos hist. jádra k jinému místu, osobě, často hist. jádro změněno
píseň - obsahuje lid. vyprávění
- autor může být znám
- hist. hodnota většinou roste s časem (čím mladší, tím lepší) - kontrolovatelné jinými prameny
- Ilias a Odyssea, husit. propagandist. písně, písně o Napoleonovi v Rusku, partyzánské písně
- někdy spolehlivé prameny
- lidové - reprodukují všed. život obyč. lidí (+vztahy. . .)
- kramářské - o válkách, novinkách, vraždách. . .
- důležitější zajímavost než obsah
- zjistit spol. prostř. vzniku
ost. druhy lid. slovesnosti - přísloví, pořekadla - lze z nich vydedukovat dobu vzniku
- pranostiky - i zeměděl. technologie, lékař. charakter; autoři: astronomové
- uváděny v kalendářích
- anekdoty
vyprávění pamětníků o hist. událostech - často zapsáno kronikáři (hl. středověká historiografie; užíváno i v současnosti)
= zdroj poznání událostí, k nimž se vztahuje málo pís. pram.
- seznámení s konkrétním vývojem na urč. místě, bezprostřední, dobový kolorit
osobní dispozice pamětníka, inteligence, pozorovací schopnosti, zda byl přímý účastník, vliv pozdějšího výkladu (zpráva v novinách, TV + vlast. prožitek -> zkreslení - i úmyslné).
mechanický záznam úst. podání = zachycení na jakýkoli zvuk. nosič (možné sestříhání - vynechání urč. částí, retušování -> jiný smysl)
úř. akta (spisy) - z činnosti řádně organizované kanceláře úřadu
= produkt úř. jednání (zapisuje se od konce 15. stol.) - 1. žádost - podatelna, 2. vyřízení referentem
-> návrh (vše jsou akta) - závěr: měla by být listina
- nejdůležitější úř. pramen pro novověk (dřívější doba: listiny . . .)
listina = pís. pořízení právní povahy v urč. formě
- všechny smlouvy (i pas, jízdenka na tramvaj)
mandát = nařízení, která jsou jednodušší, často nedochovány (brzy zlikvidovány)
listy = úř. korespondence
úř. knihy - dochovány od raného středověku, stále užívány
a) veřejné = nahrazování listin
b) pro vnitřní potřebu kanceláře = evidence vyhotovení listin + nahrazování
ad a)
formuláře (formulářové sbírky) = vzorník k vyhotovení listiny
= učebnice, lit. cvičení v kanceláři
kopiáře- obsahují opisy listin, které instituce/osoba dostala
kláštery, kapituly, pozd. města
tituláře, adresáře - častý styk
podací protokoly - odeslaná a obdržená korespondence (+ rejstřík)
ad b) - nahrazují listinu v urč. práv. prostředí
zemské desky - zem. soud (soud všech svobod. obyv.) během 2. pol. 13. stol.
2-4 skup. - půhonné - předvolání k soudu
- trhové - směna svobod. nemovitostí
14. stol. - zápisné - zápisy dluhů (větší - nad 100 kop grošů českých, menší - pod 100 kop)
- památné - usnesení zem. sněmu
- 1541- shořely (M. Strana + Hrad) - obnova
- reforma za Josefa II., ztráta platnosti r. 1848, pak užívány jen jako pozemkové knihy
- na Moravě od 40. let 14. stol., soudy v Brně a Olomouci
desky dvorské - záležitosti týkající se panovnického dvora (dvořané, manové)
- 14. stol. - dvor. soud
- trhové, půhonné, zápisné
-> desky provolací - zápisy šlechtic. odúmrti do konce 15. stol. (Vladislav Jagellonský)
městské knihy - práva města, občanů
- evidence prodeje, dluhů, dědictví, soud
- 1310 - Staroměstská městská kniha (papír)
- vedeny rychtářem
- od 15. stol. i poddanská města (výjimečně od 14. stol.)
knihy veřejných notářů = evidence vydaných listin, pak jen zápis ve veřej. knize
- vydávali listiny v osob. záležitostech
- stálá stanoviště (před kostely . . .)
- souhlas od papeže (resp. arcibiskupa)
knihy círk. správy - po r. 1344 (arcib. praž.)
a) konfirmační - obsazování far
b) erekční - donace k oltářům, kaplím, kostelům
c) vizitační protokoly - stav fary, faráře, kostela . . .
Dodnes: pozemkové knihy, matriky, urbáře, katastry
soukromá korespondence
k inf. bud. generací (memoáry, autobiografie, deníky)
- obracejí se buď k souč. čtenářům nebo potomkům a vypráví jim souč. události
- historicko-zpravodajský úmysl spoluurčuje zorný úhel, post. autora, vzdělání, os. předpoklady
- S jakým cílem pořizovány?
- i když autor píše o věcech, které se ho netýkají, může být subjektivní
- vztah autora k předst. veřej. moci (finanč. odkázán na ně -> píše pro ně)
- FORMY: záznam - referuje o události
- pořízen pro paměť
- nápisy o hist. událostech (Egypt), o obvyklých událostech vsi, města (od 14. stol. - v bibli, kalendáři)
anály (letopisy) = záznamy řazené bez souvislostí
kronika - popisuje čas - hodnocení, souvislosti, příčiny, důsledky
- osoba autora vystupuje více do popředí než autor análů
- i prolínání (Kosmas, Zbraslav. kronika)
životopisy, legendy - liší se fcí, silný subjektivismus
gesta = dějiny instituce, země, vyprávěné jako činy jejich představitelů
- souvisí s biografií
- gesta papežů - od raného středověku
- gesta biskupů, arcibiskupů - od 8. stol.
- gesta zemí - Kronika Dětmara Merseburského (poč. 12. stol.), Kosmas
- i ze soupisů církev. hodnostářů, panovníků (+ přípisky o událostech) - Katalog č. panovníků (konec 13. stol. - jen jména) - v dalších spisech postupně přípisy, v 16. stol. o každém dlouhý odstavec = gesta
- i dějiny křížových výprav, měst. . .
publicistika = letáky, brožury, noviny, časopisy
- od 14. stol. - o zajímavých, vzrušených událostech (sesaz. Ludvíka Bavora)
- občas obsaženo v kronikách
- Toledské listy - předpovědi událostí na základě astrologie a astronomie
- od 13. stol.
- Praha - 80. léta 15. stol. - tištěné letáky
- třicetiletá válka -> modernější charakter letáků, noviny
letáky, brožury = neperiodické reakce na urč. události (různý charakter)
- CÍL: ovlivnit veřejné mínění v zájmu urč. polit. seskupení
časopisy, noviny = periodické tiskoviny vydávané jednotlivci, institucemi
- informativní, agitační
- bedlivá kritika - odrážejí spol. život, formují ho
- poplatnost okolnostem (zájmy čtenářů, názor redaktorů, konkurence, mecenáš, inzerenti)
- Redakční archiv - sledovat !
- Cenzura !
beletrie - reprezentuje myšlení doby vzniku, autora, okruhu čtenářů, zájmy soudobých lidí (i hist. román)
Starověk - mýty, nápisy, archeologie (hmotné prameny, nálezy desek s nápisy) - hliněné tabulky, papyrus, kámen; málo historiograf. pramenů
- vychází z mýtů, os. pozorování, zpráv současníků
Středověk - úř. zápisy, lit., historiograf., bibliograf. prameny
- pergamen, papír
- vychází z pís. pramenů, občas zapsány i epigrafické památky (fiktivní nápisy!)
Novověk - široký okruh pramenů
- vychází z pís., lit. pramenů, nápisů, . . .
- uschovány v knihovnách (rukopisy, literatura, letáky, noviny, časopisy)
archivech (přev. diplomatické prameny)
archivy - struktura dány zákonem
knihovny - síť podobná jako archivy
musea - před. hmotné prameny; tradič. p. (vyprávění o událostech, biografie - větš. 18. -20. stol. - od 50. let evidováno)
Zprávy = podání, tradice
záměrný vznik k zachování paměti o událostech, lid. činnosti
a) ústní
b) písemné
c) obrazové
Pozůstatky - pův. účelem nebylo zachovat zprávu = pozůstatky lidí, lid. činnosti
= jazyk. pozůstatky v řeči, způsob vyjadřování, chování, výrob. nástroje, stroje, vědec., um. díla, noviny, dopisy. . .
- vzájemné prolínání (důležitý je pův. účel)
něm. historik Droysen = německá klasifikace pramenů
Objektivní (věcná) = prameny, které jsou bezprostředním dokladem skutečnosti, události
Subjektivní (vyprávěcí) = vše, co bylo prostřednictvím lid. poznání o událostech, skut. vyprávěno
- respektuje čas, místo ; celkem objektivní dělení
Přírodní
- dokumentují prostor pobytu čl.
Vztahující se k čl
.
Vztahující se k projevu činnosti nutné k udržení existence
= práce, obživa
Doklady v intelektuální oblasti
= věda, literatura. . .
- řazení do skupin dle dominantního prvku
Labuda - spec. názvy skupin pramenů:
ergotechnické = hosp. činnost k udržení existence
sociotechnické = spol. působení (rodina. . ., sídliště, hranice, zbraně, mapy)
psychotechnické = materializované vědomí (publicistika, propag. pol. stran)
- dělení objektivní, ale různorodé prameny v každé skup. -> obtížná kritika
úplný pramenný materiál - shromáždit + zpracovat všechny prameny k problematice (nelze vždy), příp. vybrat reprezentativní vzorek, vyřazovat nedostupné (zničený, zavřený archiv)
nedostatek pramenů - rozbor detailů
2 zásady: úplnost, správný výběr
hist. poznání = zprostředkované pramenem -> zkreslení
událost (P) = předmět -> pozorovatel (Po) -> relace (R) = zpráva (příp. několik relací) -> historik (I) = interpret -> předmět pozorování (P1) =podání historika
ZKRESLENÍ: 1. v pozorování
2. v relaci (nepřesné vyjádření) - bývají zkreslená v opisech (zvlášť pokud autor nezná událost, prostředí, . . .)
3. v interpretaci
4. v díle (záleží na metodách, individuál. schopnostech)
objasnit
A) okolnosti vzniku pramene
B) autentičnost pramene
C) stav dochovaného pramene
ad A) = fce ve své době, proč p. vznikl
ad B) = je tím, za co se pokládá? -> p. autentické
p. padělané = falza - vydávají se za to, čím nebyly
- špatný autor, místo, čas
- motivy vzniku: hmot. výhody, kompromitovat nepřítele, podpora své teorie, málo pramenů
- i vliv na hist. vývoj
p. zpadělané =do pův. autentic. pramene provedeny pozdější zásahy -> posunutí smyslu pramene
- vsuvky, interpolace (snadné odhalit)
- opisy (hůř se odhaluje)
- vypuštění textu (z tendenčních důvodů -> jiný smysl)
ad C) - změny (texty i stavby) - i stylistické úpravy - autor, editor
- podoba v době vzniku -> hist. hodnota pro dobu vzniku
+ pozdější zásahy do p., rekonstrukce pův. podoby p.
analýza: doba, místo vzniku, autor (-> odvozenost / původnost p.)
metody:
doba vzniku - pís. prameny většinou datovány; hmotné, obraz., tradič. větš. ne
-> hmot., obr., tradič. p. - archeologie, um. řemeslo, etnologie
pís. p. - filologie, chem. analýza
- vněj. znaky: písmo, psací látky, razítko, obálka, známka, filigrán papíru, složení inkoustu
- vnitř. znaky: slovní zásoba, jazyk, stylist. rozbor, srovnání s dat. p., rozbor jmen, názvy úřadů
- přesnost datování různá: post quem (po urč. r.)
ante quem (před urč. r.)
mezi lety
místo vzniku - hmot. - bývá totožné s místem nálezu (určí archeologie)
- pís. - může být uvedeno (ale nemusí být správně)
- poštovní razítko, názvy, jazyk, hist. instituce, životopisy zmíněných osob, písmo, typ tisku
autorství + spol. postavení autora (míra objektivity popis. událostí)
- často anonym, pseudonym, značka, šifra
- postup: rozbor p.; srovnání s p., jejichž autory známe; zmínky o sobě; názory autora; politic. zaměření; jazyk, styl, písmo rukopisu
odvozenost pramene - vrstvy p. - filiace textů (= vnější závislost)
1) původní - přímější
- výběr pamětníků - znající událost přímo
2) odvozené
- vnitř. závislost - okolnosti; změny textu
hmot. p. -zpravidla původní
- do jaké míry samost. (originál.) + závislost na jiné předloze
pís. p. - úřed. -často otrocky opisují předlohu
- i záměr. změny (potvrzení staršího privilegia)
- narat. -přejímání pasáží z předloh (upraveny nebo doslovně) -> i posuny oproti předloze
stupeň příbuznosti - odvoz. A -> B, B -> A, oba z 1: C -> A, C -> B (Urbánek: Kristián)
rekonstrukce pův. textu - výjimečně
1841-Gieselbrecht -> Dolnoaltašské anály (objeveny v 60. l. 19. st. - téměř totožné)
zjistit chyby - při vzniku, opisu, edici
- data, komolení jmen - kontrola: jiné prameny, známé skutečnosti
Vnitř. kritika - zda, do jaké míry zná p. pravdu / chtěl znát pravdu
- míra kompetence p. (na kolik, o čem informuje vzhledem k postavení, pol. zaměření. . .)
- vědec. čitelnost p. (porozumění p. ve shodě s dobovou, míst., spol. fcí)
- míra pravdivosti, věrohodnosti - faktory:
spol. - vliv na velkou skup. autorů ve stejném směru
- soc. vrstva, hosp. stav, polit. názor, sympatie k systému
individuál. - os. vlastnosti autora, možnost pozorování (čas mezi událostí a zaznamenáním), teritoriální vzdálenost (dál = zkreslení - ne vždy, širší zorný úhel), ale bezprostřední účast nezajišťuje úplnou pravdivost
- vliv: ČAS, MÍSTO
psychologické faktory - inteligence autora, pozorovací + reprodukční schopnost, rozlišení podstatného, vzdělání, vady smysl. org.
- povaha, fantazie, strach, sympatie
sociálně psycholog. f. - chování čl. v urč. situaci (dav. . .)
- nepřipravenost svědka na sledování události
zdroj -> reprodukce =vzpomínka -> zkreslení
Reprodukce:
1) prvotní r. přímého pozorování
- řeč (spoj. do logic. souvislosti, vynechání nedůležitého -> epický sled)
- vliv podmínek setkání (vzpomínka + asociace), zápis = kodifikace 1 verze -> zkreslení
2) vypsání - lit. schopnosti autora, stylistika -> zkreslení
3) obrazové - umělec. schopnost autora
- umělec. cítění -> zkreslení
(č. 2-3 - poměrně neměnné)
4) mechanické - film, foto, magnetofon. záznam (také zkreslení)
Rozpor - řešení:
1. vyloučit 1 část
2. zmírnit rozpory (nelze je překlenout, vyloučit křiklavé)
3. konfrontace s dalšími prameny
dobové zprávy - správná, úplná, přesná, (rychlá), mohla být tajná
- kvalita: znehodnocena neznalostí, úmyslem, stylem podání, techn. Závadami
- cena: důkladnost, rychlost inf. (písmo, technic. pokrok přenosu inf. - fax . . .)
- oheň, kouř (nespolehlivé, málo inf.)
- písmo - ve Středomoří spolu s posly na koních
- 1. tis. př. n. l. -19. st. n. l. - koně = rychlejší přenos inf.
- knihtisk - veřej., skup. zpravodajství
- 16. st. - noviny (zpoč. zajímavosti, komerce - týdeník, 1702 -> deník)
- 1848 - 1. deník v Čechách
- železnice, telegraf - 19. st.
- film, rozhlas, TV, telefon. . . -20. st.
kritika p. = konfrontace, třídění pramenů (různé typy. . .) + obecně známé věci
sledování nezávislých spolehlivých p.
kritické uspořádání p.
->interpretace, syntéza